Jeden z posledních fotografických projektů Jana Mlčocha balancuje na velmi křehké hranici nejintimnějšího krajiny žen.
Jde o hranici, kde se střetávají tajné touhy. Takové, které prozradí žena jen sama sobě za přítomnosti fotografa později i diváka, před nímž je jindy tento okamžik zcela ukryt. Série fotografií s názvem Hysteria, reflektující názvem nedávný stejnojmenný film Tanye Wexlerové,
se v prvním plánu zabývá masturbací a různými tvary vibrátorů či Venušiných kuliček. Jde zde
ale o mnohem víc.
V protikladu k erotickému průmyslu orientovanému především na mužskou sexualitu a její uspokojení se tento projekt zabývá ryze ženskou energií. Klade nemalé požadavky na její osvobození, vystoupení z běžných konvencí a umožnění nahlédnout do hlubin ženské extáze.
Na rozdíl od předešlého autorova projektu, který se zabýval erotikou párů, zde emoce nejsou viditelné v obličejích. V žádném případě nejde o porno ani o prvoplánovou lascivnost. Určitě nejde ani o zneužití či znevážení ženy. Nemělo by jít o klišé genderové problematiky, otřepané
tlaky feminismu ani o vymezení se jednostranně zaměřenému pornoprůmyslu.
Jde spíše o vyzdvihnutí či oslavu ženské sexuální energie. Jde o tajemství. To, které
má jistě každá žena, o erotický sen sdílený jen sama se sebou, poodhalení tohoto
intimního světa, o odvahu modelek podělit se o svůj nejintimnější soukromý prostor
s fotografem.
Nezanedbatelnou roli na konečném výsledku a duchu fotografií má technika, kterou autor dnes již
mistrně používá. Jde o techniku takzvané luminografie, kombinaci dlouhých časů expozice a pohybujícího se zdroje světla. Díky kombinaci pohybu světla a pohybu těla při dlouhém čase, během
kterého se může stát − a v tomto případě se i stane − spousta věcí, se obraz stává hrou světla,
stínů, pohybu a energie. Tím, že vše je doopravdy a na fotkách je zachycena skutečná extáze, jde
vlastně o krátký erotický film, ve kterém však nenajdete vzrušení z anatomické reality, ale z jejího
hledání pod rouškou tajemství.
Oficiální webové stránky: http://mlcoch.net/