Image Image Image Image Image Image Image Image Image Image

Erotický veletrh 2018 | September 22, 2018

Scroll to top

Top

Edna: Shibari partnerům otevírá svět intimity, sdílení emocí, vzájemného respektu i hluboké důvěry

Edna: Shibari partnerům otevírá svět intimity, sdílení emocí, vzájemného respektu i hluboké důvěry

Většina lidí aktivně se zajímajících o erotiku tvoje jméno v médiích zaregistrovala a proto nejspíš nejsi ani našim čtenářům úplně cizí, ale mohla byses přesto přestavit, Edno?

Jsem riggerka a věnuju se shibari, což je japonská provazová bondáž. Vážu pro radost v soukromí a také pořádám akce pro veřejnost, některé jsou zaměřené na vzdělávání, jiné mají charakter večerů zaměřených na divácky aktraktivní shibari show. Jako pořadatelka, vystupující nebo lektor pracuji na událostech nejen doma v Čechách, ale také na mezinárodních akcích po celé Evropě. No a když náhodou nevážu nebo nepracuji na nějakém shibari projektu, tak se věnuji početné čtyřnohé sebrance – s partnerkou Majkelínou máme několik psů, koček, ještěrek a koní.

 

Shibari- japonská provazová bondáž, to zní seriozně. Mohla bys nás blíže seznámit s tím, co vlastně shibari je?

Shibari je jen tolik seriozní, jak si to člověk udělá, nicméně existují jisté principy, které jsou pro shibari specifické. Když se bavíme o bondáži, čili erotickém znehybnění, můžeme se také bavit o mnoha materiálech – o kožených poutech, o řetězech, o lepících páskách, o fóliích, představivosti se meze nekladou. Pokud se rozhodneme použít pro znehybnění partnera provaz, máme několik možností. Takzvaná západní bondáž se orientuje především na znehybnění partnera za účelem dalších aktivit, ať se bavíme o sexu, spanku, čemkoliv dalším. Prostě a jednoduše vezmete povaz, partnera k něčemu přivážete a pokračujete v dalších hrátkách, asi to všichni známe z videí pro dospělé. Pokud vás zajímá spíš estetická stránka věci, můžete vázat na partnerovi okrasné uzly, rafinovaně provazy proplétat a třeba z provazů vytvářet jisté obrazce, klidně i bez samotného znehybnění. Tomu se říká fusion a opravdu se tohle vázání zaměřuje hlavně na vzhled, často bez erotického kontextu. Avšak pokud se bavíme o shibari, mluvíme o vázání, které partnerům kromě znehybnění otevírá svět intimity, sdílení emocí, prožitků bolesti, vzájemného respektu i hluboké důvěry. Při vázání v duchu shibari je vázání nejen cestou k danému výsledku, vázání je i cílem samotným. Rigger, tedy ten vázající, si pomocí provazu podmiňuje mysl i tělo modela, čili vázaného partnera. Přebírá zodpovědnost za věci příští, rozhoduje o tom, jak se bude jeho partner cítit, rozhoduje o síle i podstatě emocí. Pracuje s bolestí, studem, odevzdáním se, s dominancí, submisí, dovoluje svému protějšku zbavit se na chvíli světských starostí a v objetí provazů se ponořit do hloubky vlastního nitra. Kromě toho je dalším specifikem vázání v duchu japonské bondáže používání přírodních provazů, nejčastěji jutových.

 

Když je shibari o sdílení emocí, jak je to se sexem?

Shibari takové, jak ho známe dneska, má kořeny v japonském pornu točeném v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, takže jde se sexem ruku v ruce. V Japonsku si popularitu získalo především kvůli trápení křehkých dívek a to nejen fyzicky, ale zejména psychicky. Japonky, které byly po generace vychovávané ke zdrženlivosti a k nulovému projevu emocí, velmi pokoří byť náznak nucené nahoty nebo sexuálních praktik a shibari tak může ze zdánlivě chladných žen vykřesat opravdu intenzivní emoce. Pro hlubší pochopení shibari je důležité podívat se na to ze širšího úhlu pohledu a mít na paměti společenské rozdíly mezi Japonskem a západními zeměmi. Na západě si shibari získalo svou popularitu z více důvodů a spojení se sexem není podle mého názoru na prvním místě, nicméně i u nás se najde opravdu mnoho lidí, kteří si sex bez vázání nebo vázání bez sexu nedovedou představit. Každopádně je čím dál rozšířenější shibari založené na intimitě bez sexuálního kontextu. Lidé často vážou proto, aby mohli sdílet intimitu a fyzickou blízkost, vážou kvůli bolesti, kvůli relaxaci, dominanci a submisi, odpočinku, kvůli posouvání svých hranic nebo kvůli estetice. Moderní shibari se v některých aspektech podobá více vizuálnímu umění nebo fyzickému cvičení než sexuální praktice, ale je to velmi individuální a nedá se to striktně paušalizovat. Je čistě na nás, na lidech, kteří vážou, jak si svoje vázání zorganizujeme a na jakých libůstkách založíme jeho základy.

 

 

Říkáš, že Japonci trápili ženy provazem. Dělo se tak proti jejich vůli?

Japonci ke svým ženám chovali a chovají zvláštní vztahy, tak si netroufám říct, co se kdy mohlo dít za zavřenými dveřmi, ale pokud se bavíme o veřejně dostupných materiálech, tak se vázání dělo a dějě se souhlasem všech zúčastněných.

 

A na Západě?

Západní společnost má trochu jinak nastavené hodnoty i komunikaci mezi partnery a svět BDSM prošel vývojem do stavu, kde je konsent (souhlas) a bezpečnost na prvním místě. V shibari to platí stejně – partneři se dopředu dohodnou, jak bude vázání probíhat, dohodnou se na mezích, které oba respektují, dopředu vědí, co si od společného vázání slibují a co by rádi díky provazům zažili. Je zodpovědností všech zúčastněných, aby tyto hranice bezvýhradně dodržovali. Jakékoliv porušení se setkává s absolutním nesouhlasem a pokud se v komunitě ukáže, že nějaký rigger překročil hranice a svému protějšku v průběhu vázání působil praktiky, na kterých nebyli dohodnutí, obvykle nese vážné následky.

 

Co tě vlastně na vázání tak baví?

Na tuhle otázku bych mohla odpovídat několik hodin v kuse a přesto bych asi neobsáhla všechny aspekty vázání, které mě na shibari baví. Nicméně když se pokusím být co nejstručnější, tak jako dominantního sadistu mě baví mít věci absolutně pod kontrolou a těšit se utrpením vázané dámy v provazech, samozřejmě v rámci dohodnutých mezí. Jako vizuálního gurmána mě baví pohled na půvab lidského těla podtržený provazem, jako normálního smrtelníka mě baví blízkost a intimita. Paradoxně jsem ale člověk, který má rád svůj osobní prostor a nerad ho sdílí na potkání, proto je pro mě těžké vázat s cizími lidmi.

 

Takže kdyby od tebe chtěl někdo svázat, tak má smůlu?

Dřív jsem se snažila všem těmto žádostem vyhovět a chtěla jsem pomáhat prakticky komukoliv, kdo toužil objevit kouzlo vázání. Bavilo mě sdílet mou velkou vášeň, bavilo mě lidem ukazovat, jak pestrý ten provazový svět je. Časem jsem došla do bodu, kdy mě to začalo vyčerpávat a každá další schůzka nad drinkem nebo nad provazy pro mě znamenala obrovské vydání energie. Proto jsem to omezila a vážu jen s lidmi, kteří jsou mi opravdu blízko, se dvěma, třemi dámami maximálně. Neznámé slečny a omezeně i pány vážu například na focení, ale tam nebývá prostor pro hluboké emocionální procesy, tak to vnímám spíš jako kreativně strávený volný čas a baví mě to. Takže ano, když mě někdo osloví s otázkou, jestli ho nechci svázat, zdvořile odmítám.

 

Je u tebe vázání spojené se sexem?

To se samozřejmě odvíjí od toho, s kým vážu. Pokud se svou partnerkou, tak ano, pokud s kamarádkami, tak ne. Každopádně sex jako takový není v mých očích na vázání to nejzajímavější, i když neříkám, že spojení těchto dvou věcí nefunguje 🙂

 

 

Může vázat kdokoliv?

Rozhodně. Viděla jsem vázat lidi, kteří trpěli nějakým handikapem, ale přesto je to nezastavilo a neodradilo. Viděla jsem vázat lidi různých proporcí a v různé kondici a ani lidi, kteří vyčnívali z průměru, se odradit nenechali. Myslím, že je to hlavně o vůli a kde je vůle, tam je i cesta.

 

Je shibari bezpečné, nehrozí při nem nebezpečí?

Shibari nebezpečné je a přináší s sebou celou škálu potenciálních rizik. Je moc důležité, aby rigger i model měli alespoň obecné znalosti těchto rizik a rozhodně potřebují disponovat zdravým selským rozumem. Na workshopech se často probírají otázky obecné bezpečnosti a na co všechno je při vázání potřeba dávat pozor. Když se váže na zemi, tak těch rizik je podstatně méně, ale vázání v závěsu je bez diskuze poměrně nebezpečné. Mohou praskout provazy a svázaný člověk může spadnout na zem, může se utrhnout závěsný bod, člověk může omdlít, zvracet, mít epileptický záchvat, panický atak… Největším strašákem je pak nervové zranění, což je situace, která následuje stlačení nejčastěji radiálního nervu. Projevuje se různě a má různě dlouhé trvání, ale může dojít ke ztrátě citu nebo i hybnosti prstů, dlaní nebo celého zápěstí. Studentům se snažím vysvětlovat, jak je důležité se v oblasti bezpečnosti vzdělávat a hlavně neusínat na vavřínech, je nutné být neustále ve střehu.

 

Jak se dá začít? Co člověk potřebuje pro to, aby mohl vázat?

Na začátku obvykle bývá zvědavost a nějaké tiché volání po utišení tajných přání. Prvním krokem často bývá internet, člověk hledá informace, čte články, kouká na videa, zkouší se seznamovat na diskuzních forech… Za mě je to dobrý začátek, ale svým studentům nedoporučuji se na informace získané z internetu spoléhat a nedoporučuji učit se vázat podle Youtube nebo Vimea. Ne kvůli tomu, že by nutně všechna videa byla špatná, ale v drtivé většině mají tyhle videa na svědomí začínající riggeři, kteří jsou dychtiví do sdílení svých čerstvě nabytých vědomostí s širým světem a často na videích dělají chyby. Na videích se taky téměř nikdy člověk nedozví zásadní informace ohledně bezpečnosti, co dělat, když se stane úraz nebo vyskytne problém, jaké má být v provazech napětí, jak upravit vázání pro konkrétního člověka s konkrétním problémem… Je toho příliš mnoho, aby se to vešlo do instruktážního videa. Podle mě je důležité chodit na workshopy ke zkušenému lektorovi a učit se pod vedením riggera, který provazům rozumí a je připravený poskytnout informace opravdu do hloubky. Lektor by měl být připravený odpovědět na veškeré otázky a vysvětlit, jak vázání funguje. Alternativou workshopů je privátní výuka, kterou ocení lidé spíš stydliví, chránící si soukromí nebo hledající opravdu intenzivní způsob vzdělávání.

 

Co má dělat člověk, kterého shibari zajímá, ale nemá vhodného partnera?

Určitě se může zkusit seznámit na internetu, ale já nedám dopustit na setkávání se s lidmi podobného ražení naživo. Seznámit se dá na workshopu nebo na večírku se shibari show, nebo obecně na jakékoliv podobně laděné akci. Workshopy bývají v drtivé většině případů pro dvojice, ale já občas vypisuji workshop pro singles, tedy pro riggery, kteří se chtějí naučit bezpečně základy, ale zatím nikoho, koho by mohli vázat, nemají.

 

 

Kam může zajít zájemce o vázání v ČR?

Jak jsem zmiňovala, dá se zajít na různé akce různého charakteru. Nejčastěji se konají workshopy, které mají dopředu dané téma a jsou jak pro začátečníky, tak pokročilé. Nejvíc se jich koná v Praze, ale svou komunitu mají i další větší města a při troše štěstí a googlení si člověk dokáže najít workshop poblíž bydliště. Kromě vzdělávacích akcí jsou i ty čistě večírkové, největší událostí je u nás Rope Spirit, který organizuju společně se studiem Hell dvakrát do roka. Zvu tam renomované zahraniční hosty a návštěvníci se mohou těšit na pět až šest show s těmi nejlepšími riggery současnosti. Tím, že show je více, tak mohu sestavit program tak, aby k vidění bylo co nejvíce stylů vázání a na své si přišel opravdu každý. Program a informace se dají najít na webu ropespirit.cz. Pokud mají diváci rádi ostřejší show i mimo hranice shibari, tak doporučuji zajít si na Fetish Weekend, což je čtyřdenní festival BDSM a všeho, co k tomu patří, shibari nevyjímaje.